BASICS 101: Přesazování

V dnešním článku se podíváme hlouběji do problematiky přesazování květin. Zřejmě se může zdát, že na přesazování není nic zvláštního ani náročného. To není, ale tady nejde o nás, ale o naše rostliny. Abychom jim co nejméně uškodili a mohly nerušeně pokračovat ve svém růstu, je potřeba dodržovat několik základních pravidel.

Rozdíl mezi přesazováním a "přesazováním".

V zásadě můžeme rostlinu přesadit dvěma způsoby, a každý poslouží rostlině i nám jinak. Za prvé, pokud rostlinu přesazujeme, tedy opravdu ji přesazujeme, tak vždy za účelem podpory růstu. To znamená nový substrát, a především, větší květináč. Pokud ovšem rostlinu "přesazujeme", jedná se pouze o výměnu květináče za jiný, stejně velký. Např. se nám starý květináč již nelíbí, je prasklý, nedostatečně dekorativní...

První případ tedy slouží rostlině, druhý zase slouží nám, pěstitelům.


Jak zvolit správnou velikost nového květináče?

Musím říct, že se téměř vždy setkávám s případy, kdy pěstitel vezme květinu z původního květináče, a přesadí ji do květináče, který je snad o čtyři, možná pět palců větší v průměru. Je to zbytečné, a rostlině to jen uškodí. Každá rostlina má ráda trošku stísněné prostředí. Ne, že se má trápit v malém květináči, ale potřebuje velikost tak akorát. Proč je důležité vybírat velikost květináče správně? Protože čím větší květináč, tím více substrátu je do něj potřeba, a tedy i více vody. Ke zpracování vody rostlina potřebuje dostatek světla, kterého máme bohužel všichni nedostatek, a pokud se v příliš velkém květináči drží voda dlouho, může to započít proces hniloby.

Správnou velikost květináče zjistíte tak, že strčíte původní květináč do takového, který zamýšlíte koupit. Pokud se vám mezi starý a nový květináč vejdou dva, maximálně (a to opravdu jen těsně) tři prsty, máte správnou velikost. Rostlině to bohatě stačí.

Jak poznám, že je nutné rostlinu přesadit? 

Pokud máme doma květinu, kterou pěstujeme v klasickém substrátu tvořeném rašelinou (což jsou dnes všechny), stačí se podívat na spodní stranu květináče. Pokud se kořeny květiny derou ven drenážními otvory, je čas na její přesazení do většího květináče.

Pokud máme doma orchideje, a nemáme je "v oku", přesazujeme tak jednou za dva až tři roky. Časem už poznáte, že u orchideje, která roste v substrátu déle, se substrát (tvořený většinou kokosovou kůrou; někdy i rašelinou, což pro orchideje nedoporučuju) začíná rozpadat, není tak celistvý a vitální.

Kdy přesazovat a kdy nepřesazovat?

Pokojovky, stejně jako jiné rostliny, jsou pořád živočichy z přírody. Řídí se tedy přírodními zákony, ať už jsou doma v bezpečí domova teplého vzduchu, nebo ne. Pořád budou, stejně jako rostliny venku, reagovat na počasí a roční období.

Stačí se řídit dvěma jednoduchými pravidly:

• Nikdy nepřesazujeme v zimě. Jen ve výjimečných případech jako je nemoc květiny, plesnivý substrát, uhnívající kořeny. Jiný důvod na přesazování v zimě není, protože rostlina odpočívá. Roste naprosto minimálně, takže nepotřebuje větší květináč. Pokud je rostlina zdravá, nechte ji odpočívat.

• Přesazujeme vždy na jaře nebo během léta. Na jaře se všechno probouzí, rostliny potřebují vzpruhu, takže tady přichází na řadu výměna květináče za větší, nový substrát, možná i provzdušnění kořenů (článek již brzy), radikální zastřižení rostliny... Některé rostliny je potřeba přesazovat i dvakrát ročně, takový banánovník roste od jara do léta opravdu rychle a musím jej přesazovat na jaře i v létě.

Co dělat těsně po přesazení?

Máme přesazeno. A co dál? Zalít, přihnojit? Hnojení je vyloučeno. V naprosté většině případů je substrát ze zahradnictví obohacený o humus nebo hnojivo samotné, takže hnojení není nutné. Dokonce není vůbec potřeba, a vy můžete ušetřit peníze, přečtěte si o tom tady (odkaz). A pokud přece jen hnojíte, počkejte po přesazení měsíc, a pak rostlinu začněte přihnojovat.

Zalévání závisí na stavu rostliny. Pokud přesazujete vitální, zdravou rostlinu, a vytáhli jste ji ze suchého substrátu, zalití je samozřejmostí. Pokud jste přesadili rostlinu z promočeného substrátu, možná byla dokonce patrná i plíseň na povrchu substrátu nebo v horším případě i na samotných kořenech, pak je dobré počkat aspoň den nebo dva, než rostlinu opět zalijete. 

Přesazení je pro rostlinu stresující proces, tak ji nechte se v novém domově usadit. Zajistěte jí dostatek světla, den dva ji nechte si odpočinout a je to. 

Drenáž, je nutná?

Pokud mluvíme o drenáži, znamená to především, že se bavíme o vzdušnosti substrátu a propustnosti květináče. Každý květináč má na spodní straně jeden nebo více otvorů pro odtok vody ze zálivky. 

Ideální případ je, pokud květináč stojí na podmisce vyplněné např. leca kuličkami (keramzit), které zajistí rostlině vlhkost a vy se nemusíte bát, že bude dlouho stát ve vodě. Pokud chcete zajistit vzdušnost substrátu tím, že do něj přidáte např. kuličky polystyrenu nebo kamínky, záleží na vás. Já to nedělám, jelikož si substrát provzdušňuju metodou špejlování (odkaz na článek). Pokud už svoje rostliny znáte a víte, kolik vody potřebují, to znamená že máte přehled o tom, jestli je schopná "vypít" všechnu vodu z podmisky a nebude v ní stát, pak nepotřebujete žádné "drenážní opatření".

K problematice drenáže připravuji rozsáhlý článek, kde vám ukážu, jaké mýty o drenáži panují a jakých chyb se dopouštějí všichni pěstitelé, včetně mě.

Jaký materiál květináče zajistit?

Plast, terakota, hlína... Materiál k tomuto tématu shromažďuju, abyste dostali relevantní informace. :) Jestli nechcete zmeškat jeho publikování, přihlaste se e-mailem v menu vpravo :).

***

Přesazování je pro rostlinu impulzem k dalšímu růstu, novým kořenům, vitalitě a kráse. Mimo to hrabat se v hlíně, prohlédnout si květinu i to, jak vypadá rostlina "pod povrchem", má skvělý vliv na naši psychiku. Ať se hrabete v květináčích doma nebo v hlíně na zahradě, děláte pro svou psychiku víc, než si myslíte.