Floristin život: Jaké květiny mám doma?

Za celou dobu, kterou trávím čas tvořením článků na tento svůj blog, jsem se nezmínila o tom, jaké květiny mám vlastně doma já. Tak to chci napravit.

Květinami jsem posedlá. Ráda se jimi obklopuji, a pokud se u nás doma objeví prázdný prostor, chci jej zaplnit nějakou květinou. Ovšem je nutné zachovat kompromis, mám totiž doma vášnivého hráče her, a jelikož v tomto odvětví strávil značnou část svého pracovního života, máme doma a ještě budeme mít hodně postaviček v různých velikostech, stejně tak i modelů malých letadel, které můj muž staví.

Vánoční dárek pro mě coby rostlinomila. :)

I mě navštívil Ježíšek. A protože jsem mu napsala dopis, který jsem nechala jen tak náhodou přišpendlený na lednici, dostala jsem přesně to, co jsem si přála.

Ne květinu.

Ani květináč.

I když bych si ráda jeden roztomilý koupila.

A ani substrát pro orchideje, jelikož ten stávající mi ani trochu nevyhovuje.

Já dostala knihu.

A ne ledajakou.

Odjakživa mě fascinovalo soužití rostlin s člověkem. Nebo i obráceně, jak je vám to milé. Fakt, že tady vedle sebe žijeme a rostliny nám pomáhají neuvěřitelnými způsoby, mě dostává téměř do mdlob. Rostliny umí čistit, léčit, obohacovat, posílit, naladit, rozveselit, dát zlomenému člověku smysl života. Dívám se na ně jako mnich hledící na sošku v posvátném chrámu, ale přesto klopící oči, jelikož se necítí hoden se vůbec zahledět na takovou krásu.



Tak moc mě toto soužití fascinuje. Péče o rostliny je jedna věc. Většinou člověk dělá vše, co se má, aby rostlina především přežila. Ale já s rostlinami žiju. Jsou to živí tvorové stejně jako my a právě tato okouzlující vlastnost mě přivedla k přání přečíst si knihu, která mi dále osvětlí tyhle úžasné zázraky ze světa rostlinné říše Matky Přírody.

Tajný život rostlin.

foto:kosmas.cz

Kniha pana Birda a pana Tompkinse. Která člověka zavede do naprosto zázračného života v rostlinném světě. Existuje řada zvláštních experimentů, z nichž jeden se udál náhodou, které dokazují, že rostliny dokážou reagovat na emoce člověka, ovlivňovat je. Toto a mnoho dalších témat jsou obsažena v knize, kterou právě začínám číst a nemůžu se dočkat, až se s vámi podělím prostřednictvím článků o ty nejzajímavější věci a informace.

Možná si říkáte, proč dělám tolik povyku kvůli jedné knize o květinách.

Ale to je mnohem víc.

Je to život.

A jestli máte tipy na další zajímavé a neotřelé knihy ze světa rostlin, sem s nimi! :)

Květinové dubnové plány

Nový měsíc. Jaro. A spousta chybějících květináčů a podmisek. No jéje. To chce doplnit, nakoupit, vypěstovat, obnovit. V březnu jsem si pořídila bonsaj, malou Dracenu a další barvu do mé sbírky orchidejí. Jak se jim daří, na to čeká další článek. A tohoto se týkají i moje dubnové plány.

Vesměs všechny květiny, které jsem si pořídila, byly již v zahradnictví v ne moc dobrém stavu. Dracena měla docela zkroucené listy, malý jilm (bonsaj) byl kvůli atraktivitě pro zákazníka neustále zastřihován; a když jsem viděla, jak mu tam "naaranžovali" ty větvičky, zhrozila jsem se. Teď si vesele roste a rozrůstá se a až bude v lepší kondici, čeká jej zastřižení a tvarování. A samozřejmě i přesazení.

Asi největší práci budu mít s novou Phalaenopsis. Má překrásné květy, ale listy byly smutně skleslé dolů už ve skleníku, kde jsem si ji pořídila. Navíc kořeny nejsou vůbec zdravě vypadající, nejsou zelené, nejsou svěží, takže ji dávám dohromady ze stavu dehydratace. Inu, nějak mě to vždycky táhlo k rostlinám v ne moc dobrém stavu a pak mám akorát víc práce (juchů)! :D

Stále čekám, až mi moje Poinsettie (vánoční hvězda) odkvete, abych ji mohla zastřihnout (je mi líto stříhat ty krásné červené listy), ale nějak se jí nechce. Takže se rozhoduju, zda to utnu a prostě ji zkrátím aby nově obrostla, nebo ji nechám. Poradíte? :)

Minulý měsíc jsem zasadila semínka citronu, která se krásně uchytila a rostou zelené výhonky. Jejich životem vás budou provázet zdejší články. A pod dřezem mi již pukla pecka avokáda, už se nemůžu dočkat, až ji zasadím :) .

Jo a trochu jsem osvěžila zdejší fialkový klan. Z velkých rostlin jsem odlomila zdravější výhony a ty zasadila. Dosud nekvetly (to víte, směrem na východ to není ono), tak snad mi po změně stanoviště ukážou, jaké květy mají. :) A nějakou novou africkou fialku bych si ráda pořídila, jsou tak rozmanité a překrásné :) .

Během dubna určitě zasadím dvě namnožené voděnky, chci je dát na schodiště, budou tam vypadat úžasně!

Již bohatě rostlý ledviník potřebuje taky přesadit, takže během dubna se dočká nového domečku. Zdejší dvě tlustice (které bych mimochodem ráda dostala do podoby bonsají) také připravuji na přesazení. Zkrátka jaro je tady a moje rostlinomilská hyperaktivita roste :D.

No a mimo klasické pěstování je samozřejmě potřebná i patřičná výbava, takže se opět vypravím do zahradnictví, kde musím nakoupit květináče (pro již zmiňovaný ledviník), chybí mi podmisky pod množené fialky a další. Vřesovec, který jsem dostala, taky potřebuje nový, a hlavně hezčí domeček.

A konečně bych ráda sehnala hnojivo pro zelené pokojovky, minule bylo vyprodáno, koukala jsem jako blázen :O.

Zda si přivezu domů zase nějaký suvenýr v podobě rostliny, je dost pravděpodobné, můj Kulišák se už asi musí modlit, abych zase nepřivezla něco, co udělá z našeho bytu prales :D. (jen tak mimochodem, možná koupím domů Aloe Vera, je to krásný sukulent a našemu malému synáčkovi by se ohromně hodila :D).

Práce mám jako na kostele, ale mám to svoje rostlinstvo tady (kromě zvířectva i člověčenstva) moc ráda. :)

P.S. Máte tip na nějaké úžasně úžasné zahradnictví v Praze? Chystám se k Chládkům a určitě si musím zajet pro řasokoule do Zahrady na niti! 

Březnové množení

Již přes měsíc jsem měla v kuchyni na polici pár skleniček s vodou a malinkými rostlinkami na zasazení a tedy namnožení. Všechny pustily kořínky, tak jsem se rozhodla dát je konečně do "domečků".

Nákupy v zahradnictví

Jako správný posedlík květinami a vším zeleným, barevným i zelenobarevným jsem se vydala do zahradnictví. Strávila jsem tam dvě hodiny. Mimochodem, bylo vyprodáno hnojivo na zelené pokojovky.

Moje květinové plány na březen

Jako každý měsíc se i nyní v březnu chystám na zahradnický nákup. Možná vám to bude připadat směšné, ale jsem na mateřské, za lidmi mě to netáhne, tak trávím čas s kytičkami. Takže taková návštěva zahradnictví a dalších prodejních míst je pro mě jako návštěva kolotočů pro malé dítě. A většinou stejně tak zabere celé dopoledne či odpoledne.

Ráda se s vámi proto podělím, na co si tento měsíc brousím zuby. A stejně tak na co se chystám u pěstování.

Zachráněný banánovník Hugo

Tenhle krasavec se jmenuje Hugo. (ano, někdy si kytičky pojmenuju :)) Zachránila jsem jej minulé léto. Nedostalo se mu správné péče a tak začal chřadnout, až vypadal naprosto příšerně. Tak jsem dala Huga dohromady a teď krásně roste a prospívá.

Banánovník je vlastně celkem vděčná a svým způsobem i nenáročná rostlina, jelikož topení máme doma všichni, okna též a rozprašovače taky (nebo koupelnu).

Jaro je tady! :)

Je to dva dny, co jsem se vypravila do obchodu pro pár surovin na vaření. Že se mezi nimi objeví i rozkošné malé květinky, jsem... Ale jo. Tušila.

Primule, známější možná pod jménem petrklíč, nejsou žádnou novinkou. Pro mou domácnost ovšem ano. V obchodě jsem spatřila regálek s květinami. Vesměs jarními. Hycainty, narcisy... A úplně vespod se krčily malinké květináčky s pestrobarevnou přehlídkou krásek. Hned jsem si musela aspoň dvě vzít. A tady jsou.

Bohyně orchideje

Miluji je. Nádherné, elegantní. Skvostné orchideje. Zatím mám dvě. Ovšem jejich barevná škála a druhovost je tak různorodá, že jim snad budu muset postavit nový parapet, protože je chci všechny. Momentálně se v mém repertoáru nachází velmi časté Phalenopsis, ale Dendrobium taky nejsou k zahození.