Líbí se mi na nich, že vzhledem ke svému původu nepotřebují k životu mnoho, jsou tak skromné a i v chudých podmínkách si toho vezmou dost. Připomnělo mi to mou bývalou kolegyni z práce, která má velmi blízký vztah k jediné své orchideji.
Pravidelně ji zalévá, povídá si s ní... Jednoho dne mi se smutným výrazem ve tváři řekla, že se "její holčičce" nějak nedaří. Tak si zašla pro radu ke květinářce a ta se div nezhrozila, když ji má kolegyně popsala její důkladnou péči. "Heleďte se," povídá ji květinářka, "jednou týdně ji zalijte, a víc si jí nevšímejte. Orchideje nic moc nepotřebujou, jenom světlo, jednou týdně vodu a občas přihnojit." Kolegyně mi o pár dnů později s radostí řekla, jak se jí kytička vzpamatovala a byla jako u vytržení, když zjistila, o jak skromné květiny jde.
Na fotkách vidíte mé (zatím) dvě krásky. Ta bílá mě velmi mile překvapila, když jí ze srdíčka vyrostl nový výhon, který byl během pár týdnů obsypán krásnými květy. Člověk je nadšený z toho pohledu v obchodě, ale poté, co se mu orchidej "svěří", zjistí, že dokáže dát ještě víc. Původně měla ta malá rostlinka na jediném výhonu asi pět květů, na novém výhonu jich je osm.
Taky vám kvetou "Phalky", nebo odpočívají? :)
0 komentářů:
Okomentovat