Když rostliny nekvetou, netlačte na ně.

Největším problémem majitelů kvetoucích rostlin je, když jim jejich rostlina najednou nekvete nebo delší dobu nekvete, nebo těsně před rozkvětem opadala poupata atd. Musím vás uklidnit. Jde o úplně normální proces. Proč? No přeci v tom hraje roli příroda.



Člověk, inteligentní tvor, v dnešní době nabyl dojmu, že může ovládat všechno. Zvířata, vodu, vzduch, rostliny, půdu... Pocit neomezené moci pak střídá pocit selhání, když se rostliny nebo i plodiny nechovají podle jeho představ. A tak na přírodu tlačí. Začne používat hnojiva, chemii, uměle "vyhání" rostliny k plození, kvetení... Tato problematika je na jiný, rozsáhlejší, a hlavně téměř filozofický článek s úvahovým rázem, takže to tady nebudu rozmazávat.

Jediné, co chci tímto říct je, dejte přírodě čas. Nechte ji dělat svou práci. Opečovávejte ji, ale nemučte ji. Má své zákonitosti, a v mžiku můžeme být všichni díky ní pryč. Tak ji hýčkejme.

Tak co dělat, když rostliny nekvetou? I pokojovek se to týká. Máte doma kvetoucí rostlinu. První kvetení dopadlo úspěšně. Jenže po opadu květů se nic neděje. Proč? Podívejte se na níže uvedené kroky.

Za prvé: Zajistěte co nejlepší podmínky

Každá rostlina potřebuje ke kvetení jiné podmínky. Jedna miluje horko a hodně světla, druhá zase hodně světla, ale jen půlku dne. Jedna potřebuje chlad, jiná ne, tahle vyšší vlhkost, tamta zase kratší den. V dnešní době volně dostupných informací seženete vše rychle a snadno. Tak si sedněte, zadejte název své květiny do vyhledávače, a čtěte. Snažte se jí porozumět. A jakmile máte podmínky potřebné k růstu, a především úspěšnému kvetení, v malíčku, podívejte se na stanoviště, kde je vaše rostlina umístěna, a srovnejte jeho podmínky s těmi, které rostlina potřebuje. Nevyhovuje něco? Tak zřejmě tady je problém, který brání rostlině vykvést.

Za druhé: Světlo, světlo, světlo. 

Žádná květina nevykvete bez světla. Každá rostlina, každá, potřebuje světlo. Dostatek světla. Světlo je nezbytnou a esenciální výživou pro celou rostlinu, a pokud je rostlina dobře živená a má zajištěnou správnou péči, vykvete. Takové fialky jsou na světle přímo závislé. V naprosté většině případů fialky nevykvetou proto, že mají málo světla. Fialka, kterou jsem rozkvetla, stála na východním parapetu a tři roky nevykvetla. Jakmile dostala víc světla, měla fialovou celou "korunu". Takže světlo. Vždy.

Za třetí: Hnojit opravdu není potřeba.

Přesně tak. Není. Příroda to zvládne sama. Pomozte jí, ale ne chemií. Sice můžete dosáhnout květů, ale garantuju vám, že kdybyste měli dvě stejné rostliny, jednu přihnojovali a druhou ne, obě vykvetou ve stejný čas. Hnojivo na urychlení kvetení je jen berlička, jakási tabletka na uklidnění. A ve finále bude práce stejně na kom? No na přírodě. V životě jsem svoje květiny hnojila jen párkrát. Kvetly jak bez hnojiva, tak i s ním.

Za čtvrté: Pozor na kapky vody.

Pokud máte na květině poupata, a podařilo se vám je osprchovat, nebo orosit, může se stát, že poupata opadají. Bývá to běžné např. u orchidejí. Poupata jsou velmi citlivá, stačí jim prochladnutí a je to. A kombinace mokrých poupat se studeným vzduchem je pro ně smrtelná.

Za páté: Dopřejte rostlině odpočinek.

Stejně jako se žena musí zotavit po porodu, i květina má své období odpočinku po období květu, ve kterém sbírá síly na další kvetení. Mám doma fialku, která kvete nepřetržitě 365 dní v roce a pak mám takovou, která kvete vždy v intervalech každé dva měsíce. Orchideje kvetou skoro půl roku, a pak pár měsíců vytrvale pracují na nových listech, kořenech a sbírají síly na vytvoření nových stvolů na kvetení. Takže na květiny netlačte. Na kvetení mají svůj čas.

Za šesté: Nefouká na ně?

Studený vzduch, průvan, navíc v kombinaci s nedostatkem světla může způsobovat, že rostlina nevykvete. Rostlina vykvete vždy tehdy, když má pro sebe naprosto ideální a bezpečné podmínky. Znám případy, kdy např. taková orchidej nevykvetla čtyři roky. Až poté nechala vyrůst stvol, na které byl jediný květ. Jeden. Jediný. Ale i to je malý zázrak.

Za sedmé: Příroda ví, co dělá.

Je úžasná. Moudrá. Nespěchá. Pečuje. Ochraňuje, ale i zabíjí, pokud je to nutné. Má rostlina dost světla? Správnou zálivku? Nefouká na ni? Neodpočívá? Nehyne? Tak ji nechte. Každá rostlina je nádherná i ve svém "zeleném stavu" bez barevných květů. Každý květ je zrození a každý opad květu je smrt. A tenhle koloběh života nějakou dobu trvá, a kvetení rostlinu vyčerpává. Tak ji dopřejte čas a starejte se o ni. Odmění se vám.

A ještě poznámka na závěr: Moje bromélie po odkvětu uhynula a nyní se již dva roky pečlivě starám o její dvě dcery, které na ní vyrostly. Vykvetou až za několik let, a já si na to ráda počkám. Ale o kráse a kontroverznosti bromélií zase někdy příště.