Jak často mám zalévat svoje rostliny?

Lidé starající se o své pokojové rostliny se zaměřují na stále stejnou otázku: "Kdy ty moje květiny potřebují zalít?" Když se podíváte na internet, do katalogů pokojových rostlin či do popisu rostliny v nabídce nějakého zahradnictví, většinou vás ihned zajímá zálivka.

Ten, kdo rozumí tomu, jak rostliny žijou, jak fungujou a co potřebují ke svému životu, nemají se zaléváním problém. Ten, kdo nerozumí mechanismu využití vody rostlinami, se podívá do pokynů, které bývají popsány většinou takto:

1. Zalijte, kdykoliv to rostlina potřebuje. (ta lepší varianta)
2. Když je povrch substrátu suchý. (no, stále se s tím dá pracovat, ale není to hlavní ukazatel)
3. Když je substrát úplně suchý. (ta nejhorší možnost)
4. Jednou týdně. (bez komentáře)

Proč tomu tak je? O pokojových nebo o rostlinách vůbec se ve styku s člověkem hovoří jako o jakési dekoraci. Má za úkol dotvářet interiér, dodávat atmosféru, má vyplnit ten prázdný kout mezi stolem a pohovkou. Po čem sáhne žena jako první, když chce zútulnit dům nebo byt? No po květinách. Máme je všude: na stolech, na lednicích, na zemi, na policích nad postelí, na parapetech. 

Je nutné si uvědomit, že rostlina je živý tvor, který má své způsoby žití (v případě, že dostane ty podmínky, které rostliny dostat mají) a přežití (v případě, že podmínky nebudou ideální) a pokud nás má těšit, bylo by na místě jí je poskytnout. 

K pochopení toho, kolik vody rostlina potřebuje stačí pochopit princip využívání základních faktorů ovlivňujících život rostliny. Jaké to jsou?

Světlo

Jak je známo, všechny rostliny provází jejich životem jev zvaný fotosyntéza. Každý z nás ve zkratce ví, o co jde. Jde o výrobu kyslíku za pomoci světla, vody a oxidu uhličitého. Tak jsme se to všichni učili ve škole. Pro lepší pochopení lze říct, že při fotosyntéze se rostliny "krmí" světlem stejně jako my lidé naším jídlem. My díky jídlu získáme důležité látky jako jsou sacharidy, bílkoviny a tuky. Rostliny využijou světlo (společně s vodou a oxidem uhličitým) na přeměnu v kyslík a glukózu (tedy cukr), která je živinou pro kořeny (tedy i pro celou rostlinu).

Když máte rostlinu v koutě místnosti, kde na ni nedopadá tolik světla jako u okna, a zalijete ji, jsem přesvědčená že ji nebudete muset pár dnů zalít. Jelikož rostlina se světlem spotřebovává i vodu, vypadá spotřeba vody takto:

• více světla → více vody je potřeba
• méně světla → méně vody je potřeba

Stejně tak má své opodstatnění i délka dne a množství vody, které rostlině poskytnete. Takto si i můžete ověřit, kolik světla rostlina využije. Když si obejdete všechny své květiny v bytě či domě a strčíte prst do substrátu, rostliny u okna budou mít sušší substrát než ty dále od oken (nebo rostliny u jižního okna versus ty u východního). Pakliže nemáte doma velké vedro.

Teplota

Již z logiky věci je jasné, že:

• víc teplo → odpařování vody a další chemické procesy jsou rychlejší; tedy více vody nespotřebují nejen kořeny, ale i listy!

Pokud má tedy rostlina dostatek světla a je ve velmi teplém prostředí (např. podkrovní byty či okna na jih), bude potřebovat více vody.

Vlhkost vzduchu

Ta ovlivňuje rychlost odpařování vody. Čím vyšší je okolní vlhkost, tím pomaleji probíhá odpařování vody. Toho se dá využít např. když se chystáte na dovolenou a nemáte nikoho, kdo by se vám o květiny postaral. Ale to je zase na jiný článek. :)

Substrát a květináč

Složení substrátu a typ květináče mají také svůj vliv na vodu dostupnou rostlině. Substrát je typicky složený ze směsi:

• rašeliny (drží vodu)
• písku (drenáž pro odtok vody)
• vermikulitu (drží vodu i odvádí vodu)
• občas i perlitu (drenáž pro odtok vody)

Míchání těchto typů do substrátu v různých poměrech umožňuje pěstitelům optimalizovat celkovou půdní vlhkost pro každý typ rostliny; některé vlhkomilné rostliny budou raději v rašelině na rozdíl od kaktusů, kterým je lépe v písku.

A co ten typ květináče? Obecně platí, že plastové květináče drží v substrátu vodu lépe, než květináče hliněné. (ovšem pro a proti jednotlivých typů květináčů je opět na samostatný článek. Pokud o něj stojíte, napište mi do komentářů.) Stejně tak i velikost květináče ovlivňuje četnost zalévání. Čím více substrátu rostlina má, tím více vody může udržet. Ovšem zase malinká rostlinka do obřího květináče opravdu nepatří. 

Rostlina samotná

Co rostlina, to jiné schopnosti práce s vodou. Je tedy potřeba svou rostlinu poznat, seznámit se s jejím životem.

* * * * * * * * * * * * * * * * *

Jak vidíte, faktorů ovlivňujících četnost zálivky našich rostlin je dost. Ale pořád platí jedno. Vše závisí na světle. To má nejdůležitější úlohu v životě rostlin. Díky němu rostlina vyrobí více cukru pro své kořeny, které jí takto zajistí živiny a díky světlu budou více využívat vodu. 

Je důležité si uvědomit, které z výše uvedených faktorů můžeme ovlivnit, a které musíme akceptovat.

Takže vaše otázka nyní nebude znít: "Kdy ji mám zalít?" Ale naopak "Kolik světla má moje rostlina k dispozici?" Samozřejmě že nejjednodušší je otestovat vlhkost substrátu dotykem. Pokud je to pro vás ta nejschůdnější možnost, tak nenechte substrát úplně proschnout.

Zkuste si vzít do dlaní hromádku substrátu, který máte v pytli zakoupený v zahradnictví. Cítíte jaký je? Tak přesně takový substrát v květináči vám říká, že je vhodné dát rostlině vodu. Není ani vyschlý, ani vlhký.


Pokud máte nějaký dotaz nebo vám něco není jasné, v komentářích nebo po kliknutí na odkaz "Kontakt" se zeptejte. :)